Cesta do Paříže
Tatínek umí prostě překvapit. Přijde domu z práce a jako by se nechumelilo, řekne "nechceš jet do Paříže?" Je jasné, že ano. Cesta bude trochu složitá. Pojedeme vlakem. Nejdříve do Berlína, tam přestoupíme a pojedeme do Paříže.
Nastal den D. Na minutu přesně vyrážíme. Vlak je docela pohodlný, klimatizovaný a jede s námi 160 km/h. Člověk se ani neotočí a je v Německu. Jak se to pozná? Všude jsou větrníky na výrobu elektřiny a přišla pani průvodčí, která mluvila německy.
Do Berlína přijíždíme také přesně na třípatrové nádraží. Neuvěřitelné. Máme chvilku času a tak se jdeme na Braniborskou bránu a pak už čekáme až přijede vlak do Paříže. Pojedeme celou noc. Cestou k nám do kupé přistupují 3 němky. Jedeme strašně rychle, přes 220 km/h. Brzo ráno jsem se vzbudil a už jsme byli ve Francii.
Se zpožděním 10 minut vjíždíme do Paříže. Tak jsme tady. Už se těším Eiffelovku. První co musíme udělat je koupit lístek na metro a najít hotel. Po chvilce dohadování máme lísky a mapu a můžeme vyrazit z nádraží.
Německo se pozdá hned, samý větrník a mluví německy.
V přízemí nádraží jezdí rychlíci.
První a druhé patro je plné obchodů.
V posledním patře nádraží v Berlíně jezdí metro.
Brána jak říka tatínek z druhé strany. Mně připadala ale uplně normálně, jako brána.
Paříž nádraží a hned vedle stálo slavné TGV. No musel jsem si na něj sáhnout.
Paříž nádraží. Jsme TADY!! Ještě se tu nějak vyznat a najít informace. A vzhůru do Paříže.
1 Comments:
Peto ty jsi uplnej spisovatel... myslim ze jste meli opravdu vynikajici vylet... Jestli chces, Klidne si tu soupni ty fotky z meho blogu... jsou prece tvoje! :-)
Okomentovat
<< Home